1.díl-Vzbuzení do neznáma
Jdem po přechodě!“ : zakřičí dívka na svou kamarádku.
„Fajn.“ : odfrkne okřiknutá.
Obě se vydali na druhou stranu, ale ze zatáčky se vyřítilo auto, které začalo okamžitě troubit a brzdit. V záři jeho světel, však nikdo není.
Výkřiky a cinkání kunajů se rozléhají po lese. Jedna z dívek tvrdě dopadne na zem a rozbije si hlavu. „Iko!!!: vykřikne dívka a snaží se vyhnout útoku. Útočník nezná slitování a třískne s dívkou o strom. Ta se však vzpamatuje a zvedne kunaj, který leží opodál. „Ty máš, ale výdrž holčičko.“: řekne útočník výsměšně a opět vystartuje po dívce. Dívka se usměje a zmizne, útočník jen zírá a otočí se do zadu, tak tak se vyhne kunaji, v jeho nepozornosti se Ika zvedla a udeřila ho. Ten se jen usmál a opět jí odhodil, jako by nevážila nic. Ika se vyškrábala na nohy a skopila hlavu, tak že jí černé vlasy zakrývaly oči. „Když chci někoho zabít, rád se mu před smrtí podívám do očí. Takže laskavě se na mě podívej!!“ : přikáže jí. Ika lehce zvedla hlavu na rtech jí hrál strašidelný úsměv. „Tohle mě má vyděsit!“: začal se jí smát, „Tohle ne, ale toto..“: Ika zvedla hlavu a podívál se mu do očí v očích jí zářil sharingan. Útačník strnul a hleděl na ní, ani si nevšiml, že druhá dívka je tu pořád taky. „Kaze... dlouho jsme se neviděli!“ : druhá dívka strnula a v jejích očích byl vidět strach a zmatek. Vždyť tohle není Ika, ne tohle není Ika, říká si pro sebe Kaze. „Hidane!!, tak tady si ty debile...“ a zpoza stromů vyjdou osoby v pláštích. Jedna z nich zírá na Iku, a hodí po ní kunaj, před kunaj se vrhne Kaze a ten se jí zabodne do hrudi. „Kaze!“.
„Koho si to našel?“ : řekne jeden z nich.
„No to sám nevím, ale ta holka má v očích sharingan, ale pokud se nemýlím celý Uchiha-klan je mrtvej!“ : řekne Hidan.
„Máš pravdu.“: odpoví mu.
„Odkdy ty se s někým tak pářeš?“ a přistoupí k němu jeden z nich.
„Zaujali mě. Maj divný oblečení.“
Kaze začala vykašlávat krev a pomalu se kácet k zemi. Ika na tom nebyla o nic lépe, hlava jí pořád krvácela. Kaze se složila na zem a Ika si před ní stoupla sebrala ze země kunaj a pevně ho stiskla.
„Ale... snažíš se jí chránit? Jak statečné, ale dlouho žít nebudete.“
„Nechte jí na pokoji!“ při těhle slovech jí jeden z nich přirazil ke stomu .
„Doražte ji ať to má za sebou!“
„Kaze!!!!!!!!!!!!!!!!!!“
Jeden se k ležící dívce vydá a vytáhne kunaj, ta ho však odkopne na druhou stranu.
„ Sharingan ….... mangekyou sharingan“ : řekne tiše, ale všichni jí slyšeli.
Uhodí útočníka, který drží Iku pod krkem. Ika se hned zhroutí na zem. Něco jí obmotá a Kaze se dotyčnému podívá do očí. Pod kloboukem mu svítí jeho červené prameny vlasů a hnedé oči, železné lano Kaz začne svírat ještě silněji a nakonec s ní praští o strom. Dívka zavře oči a už nic nevnímá.
„Kazemai?!“ : zatřepe se spící dívkou na gauči Ika. Nic. Několik chlapů netrpělivě čekají a přešlapují.
„To musíš takhle!“ : přijde k spící dívce chytne ji za ruce a odhodí ji, jako kus hadru do dveří. Tam ji však někdo chytne. Kaze otevře oči a okamžitě klekne a začne zrychleně dýchat a začne hledat rukou na hrudi ránu, ale ta tam není. Dívka se otočila na zachránce: zase on červenovlásek „Arigato..“ : řekne tiše, ten se jen lehce usměje a spustí: „Kreténe víš co je to vůbec příkaz Hidane? Pain nařídil, aby se jim nic nestalo a ty s ní skoro mrdneš o zeď!
„Klid Sasori zas se tolik nestalo nebo snad jo? Vždyť si ji chytl tak co.“
„Aha... Kdybych jsem nešel tak vás ani nehne jí pomoc!.. Mysles jsem Itachi, že máš nějakej rozum.“
„Mám... Pomohl, bych jí, ale věděl jsem, že jdeš, slyšl jsem tě jít po schodech.“: zavrčí.
Z ničeho nic se začali hádat všichni. Žena s modrými vlasy se je snažila uklidnit, ale nic...
„Tichoooooooooo!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!“: zařve Ika.
Všichni se na ni podívají. „Ona chce něco říct“ a prstem ukáže na modrovlásku.
„Jsem Konan. Ten červenovlasej je Sasori, bloňďák je Deidara, ten černovlasej je Itachi, bělovlasej je Hidan, zakuklenec je Kakuzu na něj bacha při první příležitosti vás prodá, ten s tou oranžovou maskou je Tobi, modrej je Kisame, ten bíločernej je Zetsu a Pain je náš vůdce, ale ten přijde později.. a vy jste, kdo ?“
Ika na ní zírá a Kaze mlčí. „Takže mi to budeš později říct znovu bo jsem si ani jedno jméno nezapamatovala a mé jméno je Uchiha Ika.“
„To je blbost. Nejsi Uchiha všichni jsou mrtví.“ řekne Itachi.
„Ona je Uchiha .. Uchiho … Mé jmeno je Dechi Kazemai.“ : skočí mu do řeči.
„Jak víš, že jsem Uchiha?“
„Nejsem slepá ani blbá... Itachi“ Kaze se postaví, ale okamžitě se jí začnou podlamovat kolena, stihne se však rukou zapřít o futra.
Ve dveřích se objeví Pain „Přišel jsem dřív, aby jste jim nic neudělali.“
„Jak šlechetné...“ zavrčí Ika.
„Měla by sis jít ještě lehnout, ale tady v obýváku to asi není vhodný. Odvedu tě ke mně do pokoje.“ řekne Konana chytne Kaz, aby jí pomohla. „Pomůže te mi!“ Deidara ji chtne za ruky a dá si za krk a odkráčí si sní do Kanonina pokoje.
„Co stebou?!: řekne si spíš pro sebe Pain . „Podle udaných informací si měla rozbitou hlavu . Takže co hlava?“
„Nebolí jako, kdybych tam nic neměla.“
„Fajn … Itachi budeš jí teď trénovat!“
„JÁ ji...“
„Žádný odmlouvání..!!!!!“
„Jdem Iko“ Ika se zvedla a následovala Itachiho ven.
„Umíš něco?“ Ika na něj zírala... „Aha takže směr k rybník.“ Když tam došli Itachi složil ruce k sobě zasoustředil se a vešel na vodu „Teď ty!“ Ika udělala to samé, ale po chvíli zahučela do vody a pak vyškrábala se na břeh. „Znovu!“ Ika to samé udělá, ale dopadla stejně po 2 hodinovém zkoušení pořád stejný výsledek, ale pří posledním pokusu už se nevynořila. „Iko!.. nedělej si legreci.. vylez!“ Nic , Itachi se podíval dolů pod vodu jediné co vyděl byly Ikiiny cerne vlasy, které klesaly dolů. Itachi odhodil aka plášť a skočil do vody pro ni. Vytáhl jí na břeh nahmatal tep „Je naživu.“, ale nedýchala „První pomoc snad zvládnu..“ řekl si pro sebe. Ika vykašlala vodu. Ale neprobrala se. Nakonec ji odnesl až do akatsuki sídla, kde ji uložil na vedlejší postel vedle Kazemai.
Kaze se probudila o hodinu dřív než všichni ostatní nebo v to spíš dofala. Potichu otevřela dveře a zase je potichu zavřela „Baf“ … „Aa..hmmm“ chytl Sasori Kaze přes pusu, aby nevzbudila ostatní „Kam si myslíš, že deš?“
„Na WC“
„Co?“
„Ach.. Na toaletu“
„Aha “WC“ je nějaká zkratka?“
„Jo je.... Kde je tu “Toaleta“.“
„WC bude stačit. V přízemí doprovodím tě ať tu nezabloudíš“
„Spíš ať neuteču ne!“ Zvrčela mírně.
„To taky... Dáš si něco na snídani?“
„Jo dám. Mám příšernej hlad.“
„Palačinky? Nebo Omeletu?“
Kazemai se na schodech zastavila a zírala na něj, jak na cvoka.
„Řek jsem něco... Nebo ti ani jedno nechutná. Já totiž nic jinýho skoro na snídani nejím, krom chleba s něčím.“
„Jen mě to zarazilo. Nejsem na to zvyklá.“
„Tyhle dveřě. Tak co teda?“
„Jo... Co si dáš ty to si dám já..“
Sasori se usmál „Tak fajn . Předposlední dveře je obyvák z tama do kuchyně trefíš.“
„Jo“
Po chvíli Kazemai vylezla a došla do obýváku rozhlížela se. Normální obyvák televize, gauč, v rohu křeslo, lampy, židle a v jednom rohu klavír.
Sasori Kaz pozoroval „Hraje na to někdo?“
„Krom mě . Nikdo. Umíš?“
„JO, ale nejsem v tom zas tak dobrá, ale základy zvládám.“ otočila se a usmála se na něj.
„Být tebou jsu si sednout a rychle pojím, za chvíli dorazí ostatní.“
Kazemai si sedla naproti němu, kde měla nachystaný talíř s palačinkami, neváhala a pustila se do jídla. Po chvíli na talíři nezbylo nic. Nádobí Sasori dal do dřezu.
„Hej Sasori!?“
„No...“
„Můžu si zahrát?“
„Klidně.. ty jsi pamatuješ moje jméno?“ s úsměvem na rtech v kročil do obyváku.
„Zas si nefandi, pamatuju si to zevčerejška, když to vykládala Konan“
A začala hrát skladbu “Guren“ .
„Pár chyb tam sice bylo, ale slušný malá.“
Do toho začaly chodit i ostaní členové s nimi přišla i Ika.
Posadili se ke stolu a začali jíst.
„Takže maličké!“ pronesl Pain.
„Nejsme maličké nebo dokonce “Malá, Malé“ !! vždyť mi je 20 a Ika-chan má 21!“
Všichni se na ně podívali. „Ahaaaaa..... Takže, ikdyž vypadáte skoro na 12-15 let je vám okolo 20“
„Jo“
„Aha...“ Pain se obrátil na podpatku a zmizel.
„To je vše?“ dodala Ika
„Asi jo, jak to tak vypadá holky máte volno na dnešek.“ řekla Konan a zmizla taky.
„Teď mě tak napadlo, kde budou spát?“ : řekl až nějak starostlivě Hidan.
„Předělá se jedna umíčírna a hotovo.Jde se, ať mají kde spát.“ odpověděl mu Kakuzu.
„To je podezřelí, je jakejsi milej ten zakuklenej.“ řekla Ika šeptem Kazemai.
„Jo je, ale konan říkala, že by nás při první příležitosti prodal né! Takže bude přes prachy logicky. Takže se mu nebude chťet moc utrácet.“ : konstatovala Kaze.
Tak se všichni vydali k mučírnám, „Tak kterou?“ zeptal se Kakuzu.
Ika se zamyslela : „Tu“ ukázala na první mučírnu „Ta je blíš k obýváku. Co myslíš Kaze?“
Kazemai moc nadšená nebyla a raději mlčela. Zbytek dne se strávil předěláváním mučírny na pokoj, když bylo vše hotovo do pokoje se donesl postarší nábyek. Ika se rozvalila na postel „Kaze tak jak se ti tu líbí?“
„Je to tu zvláštní.“
„Je a jak bys dnešní den ohodnotila?“
„No já nevím..a jak ty?“
„Kaze! Já se ptala první!“
„Jako no..... jako vzbuzení do neznáma.“
„Jo tak by se to dalo nazvat “Vzbuzení do neznáma“.“
