18.díl-Jedenáctka na scéně
,,Jak si můžeš být tak jistá?“
„Sama nevím, ale něco mi říká, že bych tomu měla věřit.“: řekla Kazemai zklamaně.
„Proč takový tón?“
„Madara mi zabil matku, ale něco mě přesvědčuje o opaku. Jenže když uvěřím tomu, co mi říká, tak tu nenávist, co v sobě chovám je na nic.“
„Nenávist.“: uchechtne se Itachi: „Ty víš, co je nenávist?“
„Ano Itachi vím. Už od doby, co můj klan bojoval s vaším.“
„Naše klany proti sobě?“: podivil se Itachi.
„Ano. Naše klany proti sobě bojovaly a válčily. Byla to jatka mezi klany Uchiha a Chi. Mnoho shinobi padlo kvůli naší nerozvážnosti. Kdybychom se nestaly já a Ika řečenými sestrami, tak teď stojíme před sídlem Akatsuki a bojujeme spolu.“
„Co to znamená Řečená?“
„Je to mír mezi našimi klany. Chiové a Uchihové se nesnášeli a bojovali spolu ještě dřív než s klanem Senju. Chi vs. Uchiha, pak začali ohrožovat Senju-klan, Chi-Senju vs. Uchiha. Nastaly problémy a tak jsme se od válek s Uchiha-klanem oprostili. Senju vs. Uchiha.
Zase jsme se přidali, ale v té době už nás bylo hrozně málo, zbývaly 3 generace.
Třetí, čtvrtá a pátá generace, zbylé dvě jsme zabili, protože se měnily v démony. A rovnou ti odpovím na další otázku. Ano, to co jsi dneska s ostatními viděl, je ten démon o kterém mluvím. Je to 11.ocasý démon. Díky tomuhle problému jsme museli s Uchiha-klanem uzavřít mír, A já jsem byla vybrána, abych našla Uchihy a domluvila se, ale...“: nedořekla.
„Byla jsi uvězněna. Ika mi to vyprávěla, jak jste se setkaly.“
„A víš, kdo vlastně nechtěl, aby mě zabili?“
„Kdo?“
„Byl to Madara, kdo protestoval.“
„Ika říkala, že její matka.“
„Ta ne, ta mě nesnášela, ale později na mě změnila názor když jsme byly s Ikou větší.“
Itachimu to došlo, Kazemai není 20let, ale o mnoho víc než se zdá.
„Kolik ti je?“
„20.“: odpověděla s klidem.
„Tak to pochybuji. Kolik ti je let? Popravdě. 100?“
„Ne Itachi o mnohem, mnohem, mnohem víc.“: Kazemai se usmála.
Itachi nemohl uvěřit, skoro ani nedýchal, když mu to řekla. Na sucho polkl.
„Odkdy mi věříš?“
Kazemai se nepřestávala usmívat, natáhla ruce. Na ruky ji přistál vrabčák se skřivanem.
„Od doby, co si začal věřit mě.“: řekla Kazemai a přišla k němu mu blíž.
Itachi k ní udělal taky krok.
„A to bylo, kdy?“
Kazemai se k němu znovu přiblížila, stoupla si lehce na špičky, naklonila se a zašeptala mu do ucha: „Když jsem viděla, že ty Iku miluješ.“ Ptáčci si sedly na stůl.
Itachi ztuhl, tohle nečekal. Do místnosti vešel Sasori, když uviděl jak blízko Itachiho Kazemai stojí, obrátil se: „Nebudu rušit.“
Naštvaně praštil dveřmi. Kazemai se za ním rozběhla a dohnala ho u schodů. Chytla ho za ruku. Plesk. Kazemai schytala facku, chytla se za tvář, byla zmatená.
„A mě říkáš lháři?!“
„To si vážně myslíš, že bych měla něco s Itachim?“
„Co já vím?!“: zavrčel na ni. V Kazemai to začalo znovu vřít, cítila, jak se jí v ústech hromadí krev, ruce se jí začali klepat. Pocítila to. Touhu. Touhu po krvi. Touhu někoho zabít. Kazemai se široce usmála, zpod jejích rtů vykoukly dva čistě bílé tesáky. Bylo zle. Sasori složil pečeť a proměnil své tělo na tělo loutky: „Paine!! Svolej všechny!“
Pain, který si konečně sedl, uslyšel obrovskou ránu. Základy sídla se otřásla. Ika, která ležela na posteli, to cítila také. Jak moc chtěla pomoci, ale nemohla.
„K-a-ze.“: vyloudila ze sebe. Itachi v pokoji dívek s otřesem ztratil rovnováhu, opřel se tedy o knihovnu, ale ta se na něj sesypala. Když se probral, uviděl dole v místnosti Konan, což ho trošku mátlo.
„Co se děje?“: zeptal se.
„Kazemai, ona...“: řekla zoufale Konan.
Itachi to hned pochopil. Ona a on, a do toho vešel Sasori. Rozběhl se do svého pokoje, schody byly zalité krví, všude kam se podíval, byla krev. Stěny byly probořené a v sídle ani živáčka. Rozrazil dveře, na posteli ležela Ika. Itachi se nad ni naklonil. Naštěstí byla v pořádku. Na obličej jí kapaly kapky krve z Itachiho tváře. Měl promáčený plášť něčí krví, nevěděl však, jestli je to členů nebo Kazemai. Sesunul se k posteli, kapky krve stekly Ika k ústům. Krev zmizela, jakoby se vstřebala.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
„Ona nebude jako ON.“: opět černovlasá žena, tentokrát mladší.
„To si myslíš ty!“
„Já vím, že si mě miloval a pořád miluješ, ale já budu věrná jen Izunovi! Pochopíš to! “
„Já to chápu Mi Ako, ale pořád tě budu milovat.“
„Najdi si někoho jiného.Jsi kamarád s tou od Chi-klanu. Ne?!“
„Keira-san vynech!“
„Copak Madaro? Tobě na ni záleží?!“
„Co do toho strkáš nos!“: zařval na ni a žena udělala krok dozadu.
*************
"Madaro pochop, že ona nebude taková, jakou sis ji vysnil!": řekla černovlasá žena, ale teď byla starší.
"Vážně, ale bude!"
"Ne nebude, nikdy nebude jako ona!"
"Jako, kdo řekni to, řekni její jméno!": zařve Madara a začne třást se ženou " Tak to řekni Mi Ako! Řekni to!"
"Ne neřeknu. A nech mě!": řekne žena tvrdě a odhodí muže, který svou vahou rozbije stůl.
"Tohle sis zkusila naposled!": zavrčel.
"Ne Madaro, jestli ublížíš mojí dceři tak tě zabiju, slyšíš, zabiju!": začala řvát žena na muže. Muž ustoupil a díval se na ni. V očích měla mangekyou sharingan a muž se jí bál.
"Ty se mě bojíš Madaro!"
"Ne nebojím! Tebe Mi Ako ne, já se tě nebojím! Nebuď směšná!"
"Laskavě drž hubu a neřvi tu, vzbudíš ji!"
"To je mi jedno!"
"Tak to by ti jedno, být nemělo, protože ti na ní moc záleží, tak jako na Keira-sama."
Madara ztichl a sklopil zrak: „Tak jsi to chtěla ne? Chtěla jsi, abych tě přestal milovat, abych na tebe zapomněl. A když to udělám, tak její jméno omíláš pořád dokola!“
„Co ti to tak najednou vadí?“
„Ona zemře.“
*************
Ika ztuhla, nechápala souvislosti, ale něco jí říkalo, že o ženě které se baví. Došlo jí to.
Chi Keira matka Dechi Kazemai.
*************
„Shukaku, Matatabi, Isobu, Son Gokū, Kokuō, Saiken, Chōmei, Gyūki, Kurama, 10-ocasý a Haru. Jedenáct démonů silní jsou dosti, zlámou vám v těle všechny vaše kosti.“
Ika se zarazila 11?. Haru?
„Kazemai má přece Haru.
Ona je.„11- ocasý démon.“
„Pomůžeš jim?“
„Komu?“: dívenka ukázala na symbol za ní. Rudý mrak. Akatsuki.
„Proč?“: nechápala.
„Kazemai se mění! Musíš ji zastavit!“
„Ale já nic neumím.“
„Ale umíš. Jsi Uchiha “
„Kdo jsi ?“
„Mé jméno je Uchiha Ika.“: řekla s úsměvem. : „Zachraň Kazemai.“
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ika se zvedla z postele a v očích měla mangekyou sharingan. V pokoji sedělo pár členů. Itachi, Konan, Sasori a Deidara, který na tom vypadal zle. Sasori mu obvazoval rány a Konan mu s tím pomáhala.
„Iko?!“: vykřikl Itachi, když si jí všimnul.
„Kde je Kazemai?!“
„Ona je...“: stačilo se podívat do tváře Itachiho a bylo jasné, co se děje.
„Konan. Potřebuji tvoji pomoc.“
„Proč?“
„Ty víš, kde jsou, že ano?!“
„Ano, vím.“
Ika se zvedla a Konan šla s ní. Do cesty jim vstoupil Itachi.
„Promiň.“: řekla mu a podívala se na něj. Itachi se skácel k zemi.
„Bude v pořádku, vzbudí se asi za 2 hodiny.“: řekla a pokračovaly v cestě.
