27.díl-Mise s názvem Smrt
Pein seděl v klidu v zasedací místnosti a prohraboval se papíry, když v tom Ika rozrazila dveře a začala zalévat květiny. Pein ji se zájmem pozoroval, Ika se na něj otočila a zlověstně se usmála.
„Opovaž se.“ Varoval ji Pein a Ika se rozchechtala.
„Byla to je legrace Peine.“ Pein ji zpražil pohledem a Ika se vmžiku spakovala pryč.
„Já ti dám legrace. Zalít mě? Co jsem, nějaká kytka?“ Povzdechl si Pein, a pokračoval.
Ika sešla schody a zamířila si to do kuchyně, kde Kazemai právě vařila. Kazemai neuměla skoro vůbec vařit, takže byla v jednom kuse pod dozorem.
Ika se vkradla za Kazemai.
„Baf!“ Kazemai sebou cukla, zhluboka se nadechla a pak se otočila na Iku.
„Jestli toto hodláte udělat ještě jednou tak ten nůž zabodnu do vás, Ika-neechan.“ Ika na sucho polkla, Kazemai měla pořezanou ruku a nevypadala přátelsky.
„Jistě, Kazemai-hime.“ Ika se rychlostí blesku vypakovala z kuchyně a až byla mimo její dosah, oddechla si. Ika dobře věděla, že když Kazemai mluví spisovně, je zle a to hodně zle.
„Blbý nápad ji strašit.“ Řekl s klidem Sasori, který si četl knížku.
„No jo. A kdo ji vlastně hlídá?“
„No Itachi, sedí u stolu. Iko, ty jsi ho neviděla?“ Nechápavě se na ni podíval.
„Itachi?!“ Zavolala a nespouštěla oči ze Sasoriho, Itachi si vešel do obyváku a Ika lapla na gauč za Sasorim.
„Co mi uteklo?“ zeptal se, když viděl reakci Iky.
„Asi slepnu.“ Konstatovala Ika a Itachi na to zpozornil. To by mi chybělo, aby ještě oslepla, řekl si v duchu Itachi.
„Spíš si ho přehlídla.“ Uklidňoval ji Sasori.
„Je to kus chlapa, vážně si myslíš, že se dá přehlédnout.“ Itachi se pousmál a začal si povídat s Ikou.
„Lidi, kdo hlídá Kazemai?“ vypadlo ze Sasoriho, když už hodnou chvíli civěl na ty dva.
„A kurva…“ Ulítlo Itachimu, a všichni tři vletěli do kuchyně, kde stála Kazemai a Konan.
„Co se děje? On zase Tobi něco podpálil?“ zeptala se Konan, když viděla jejich vyděšené výrazy.
„Ne, jen jsme se lekli, že Kazemai nikdo nehlídá.“ Řekl potichu Itachi.
„Jo toto. Naštěstí jsem přišla, málem to spálila, ale musím vám oznámit, že zvládla upéct kuře s rýží a uvařila zeleninovou polévku‘‘ Usmála se Konan.
Sasori přišel před Kazemai a poplácal jí po hlavě, jak malé dítě a trochu ji rozcuchal vlasy. Konan se na ty dva divně podívala, ale jak uviděla výraz Kazemai, začala se smát.
„Víte co? Jdu svolat pomalu na oběd.“ Jen co Konan odešla, zpražila Kazemai pohledem Sasoriho.
„Nejsem malé dítě.“
„To sice nejsi, ale vaříš tak. Vlastně nevaříš vůbec.“
„Sasori, ty mě chceš vážně naštvat, co?“
„Vsadím se o co chceš, že mu vrazí.“ Šeptla Ika Itachimu.
„Platí.“ A se zájmem pozoroval, co se bude dít.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
„Mluvíš, jako ona, tak slušně, ale ano, máš pravdu, vím o ní dost, abych věděl, jak se k ní mám chovat.“
„Jak chovat?“
„Vím, co si k ní můžu dovolit a co ne. Vím, kdy se začne vztekat a co ji zas uklidní.“
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
„Ne, nechci Větříčku.“ Rýpl si znovu, Kazemai sklopila hlavu.
„Co jste to řekl?“ Sasori na sucho polkl, Je zle.
„Omlouvám se vám Hime.“ Řekl, ale pozdě, Kazemai se napřáhla a pěstí udeřila do kuchyňské linky, Sasori si oddychl.
Itachi se vítězoslavně podíval na Iku, které by se teď nejraději propadla do země.
„Co si na tebe vymyslím? Hmmm…“ zamyslel se Itachi a Ika se na něj s napětím dívala.
„Nebudu tě týrat, zahrajeme si Shogi.“ Rozesmál se Itachi a Ika málem omdlela.
„Shogi, jsem ráda, že mě Kazemai nechává vyhrávat, ale Ty? Dáš mě vmžiku.“
„Já tě nenechávám vyhrát.“ Ozvala se Kazemai.
„Nechláchol mě, vím to.“ Kazemai se urazila.
„Tak pojď jdeme si zahrát, když mi tu tvrdíš že mě nenecháváš vyhrát.“ Kazemai se ušklíbla.
Ika se posadila naproti Kazemai a Itachi jim nachystal Shogi. Spolu se Sasorim se posadili vedle nich.
Ika několikrát po sobě vyhrála, ale Sasori a Itachi na Kazemai viděli že se přemáhá, aby prohrála.
„Přestaň si hrát, Kazemai.“ Kaze si povzdychla, pohnula královnou.
„Šach Mat.“ Ika se na ni podívala.
„Vážně si mě nenechávala vyhrát, Že?“ Kazemai se zatvářila nevinně.
Itachi se posadil místo Iky a poskládal znovu figurky, oba dva udělali 5 tahů. Kazemai posunula královnu.
„ Šach Mat.“ Itachi na ni vyjeveně hleděl.
„Jak si to…“
„Mohl jsi mě porazit jedním tahem.“ Skočila mu do řeči a pokračovala.
„Kdybys pohnul střelcem, vyhrál bys.“ Itachi a ti dva nevycházeli z údivu.
„Bravo.“ Zatleskal jí Pein.
„Jsi dobrý strategik. To se ti bude v životě hodit.“ Kazemai sklopila zrak ,Jen, kdybys věděl Peine, řekla si pro sebe.
Všichni, se odebrali do kuchyně, posedali si za ostatními členy a pustili se do jídla.
„Ten oběd je výborný.“ Pochvaloval Hidan.
„Vařila ho Kazemai.“ Řekla Konan v domnění že ji pochválí, ale místo pochvaly několik členů talíř odstrčili. Kazemai přepadla úzkost, zvedla se od stolu.
„Otrávila jsem to. Dobrou chuť!“ zařvala na ně a odešla pryč.
„Jste debilové. Fakt banda debilů.“ Řekla nabroušeně Ika.
„Hlídali ji Konan a Itachi. Volové.“ Řekl Sasori a vydal se za Kazemai, která seděla na terase a dívala se na louku.
Sasori ji překryl oči, Kazemai mu ruce chytla a odtáhla.
„Jsi v pohodě?“ Zeptal se jí, Kazemai přikývla a sedl si vedle ní. Kazemai si o něj opřela hlavu a Sasori se usmál.
„Jsi pořád stejně výbušná.“
„Nejsem.“ Posmála se Kazemai.
„Možná máš pravdu.“ Kazemai zvedla hlavu a podívala se na něj. Sasori se k ní naklonil až cítila jeho teplý dech na rtech, přivřela oči.
Ale jen, co se Sasori dotkl jejích rtů, rozrazily se dveře oba dva rázem seděli od sebe.
„Kazemai?“ zeptala se Ika, když viděla jak je Kazemai rudá.
„Co je??“ Zeptala se rozpačitě Kazemai a raději odvrátila pohled od ní.
„Máme misi, spolu a půjdeme jen mi dvě. A ty…“ Odmlčela se.
„A ty vedeš tuhle misi, takže tě budu muset poslouchat.“ Kazemai zbledla.
Já a velet? Povedu misi? Budu muset zodpovídat za to, co se stane, proletělo Kazemai hlavou.
„A kdy vyrážíme?“ zeptala se opatrně.
„Teď hned.“ Kazemai vypadala, že to s ní každou chvílí švihne. Kazemai a Ika se nachystaly a před sídlem jim Pein vysvětlil co je cílem mise.
„Takže slečny, misi jsem nazval Smrt. Musíte zabít jednoho nebezpečného zločince, jmenuje se… Okamura Gin.“ Kazemai nevěřila svým vlastním uším.
„Ale vždyť to je…“